|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pavlíček, Tomáš ; Bajger, Oldřich (oponent) ; Knesl, Jiří (vedoucí práce)
Slovinské národní divadlo v centru Lublaně jako součást rostlého městského bloku. Kompozice budov utváří nové městské prostory v pokračování urbanistické osy Josipa Plečnika. Základním principem bylo vyřešit otázky nástupu do objektu, vymezení a organizace prostoru ve vnitrobloku, vytvoření a kultivace nových i stávajících městských prostorů. Jednotícím prvkem celé kompozice je řešení fasády, které parafrázuje vysoký řád, typický pro okolní zástavbu a pro významné, nejen kulturní, stavby. V kontrastu s masivní a těžkou hmotou fasády stojí skleněná fasáda, která objem odlehčuje. Bílá barva fasády dodává na významnosti kompozice.
|
|
|
Transformatıon of Pera into Cultural District of Istanbul in the second half of the 19th Century
Bayram, Muhammet Sami ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Martykánová, Darina (oponent) ; Heltai, Gyöngyi (oponent)
Druhá polovina 19. století byla pozoruhodným obdobím v historii transformace istanbulské čtvrti Pera, která může být také sledovánanejen v historii jeho divadelních budov vystavěných ve stylu západoevropské architektury, ale i pasáží, rozmanitých kulturních aktivit, v dikciúředních předpisů, navrhování a vytváření veřejných a soukromých prostor. Rozsah této studie se zaměří na období mezi vyhlášením ediktu Gulhane (1839) až do druhé ústavní éry (1908). Vybral jsem si čtvrt Pera, také známou jako Beyoglu / Taksim pro tuto případovou studii, protože měla poměrně specifické funkce ve městě. V této části města žily různé etnické skupiny a to v průběhu jeho dlouhé historie. V druhé polovině 19. století multietnicita Pery vytvářela její specifickou kulturní harmonii, která ovlivnila společenský život čtvrti. Mám v úmyslu testovat tuto hypotézu použitím konceptu kreativity Charles Landryho a zjistit v závěru práce, zda je možné definovat Peru jako kulturní čtvrt. Budu uplatňovat výše uvedené koncepty,zkoumat historii Pery jako pozoruhodný moderní typ utváření moderníčtvrti. Ukáži, že postupný růst množství a intenzity interakcí mezi Západem a osmanskou společností vytvořil kulturní infrastruktury, které na oplátku vytvořily kosmopolitní charakter Pery. Sociální a každodenní život se začal měnit s výskytem...
|
|
|
Transformatıon of Pera into Cultural District of Istanbul in the second half of the 19th Century
Bayram, Muhammet Sami ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Martykánová, Darina (oponent) ; Heltai, Gyöngyi (oponent)
Druhá polovina 19. století byla pozoruhodným obdobím v historii transformace istanbulské čtvrti Pera, která může být také sledovánanejen v historii jeho divadelních budov vystavěných ve stylu západoevropské architektury, ale i pasáží, rozmanitých kulturních aktivit, v dikciúředních předpisů, navrhování a vytváření veřejných a soukromých prostor. Rozsah této studie se zaměří na období mezi vyhlášením ediktu Gulhane (1839) až do druhé ústavní éry (1908). Vybral jsem si čtvrt Pera, také známou jako Beyoglu / Taksim pro tuto případovou studii, protože měla poměrně specifické funkce ve městě. V této části města žily různé etnické skupiny a to v průběhu jeho dlouhé historie. V druhé polovině 19. století multietnicita Pery vytvářela její specifickou kulturní harmonii, která ovlivnila společenský život čtvrti. Mám v úmyslu testovat tuto hypotézu použitím konceptu kreativity Charles Landryho a zjistit v závěru práce, zda je možné definovat Peru jako kulturní čtvrt. Budu uplatňovat výše uvedené koncepty,zkoumat historii Pery jako pozoruhodný moderní typ utváření moderníčtvrti. Ukáži, že postupný růst množství a intenzity interakcí mezi Západem a osmanskou společností vytvořil kulturní infrastruktury, které na oplátku vytvořily kosmopolitní charakter Pery. Sociální a každodenní život se začal měnit s výskytem...
|
|
|
Transformatıon of Pera into Cultural District of Istanbul in the second half of the 19th Century
Bayram, Muhammet Sami ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Martykánová, Darina (oponent) ; Heltai, Gyöngyi (oponent)
Druhá polovina 19. století byla pozoruhodným obdobím v historii transformace istanbulské čtvrti Pera, která může být také sledovánanejen v historii jeho divadelních budov vystavěných ve stylu západoevropské architektury, ale i pasáží, rozmanitých kulturních aktivit, v dikciúředních předpisů, navrhování a vytváření veřejných a soukromých prostor. Rozsah této studie se zaměří na období mezi vyhlášením ediktu Gulhane (1839) až do druhé ústavní éry (1908). Vybral jsem si čtvrt Pera, také známou jako Beyoglu / Taksim pro tuto případovou studii, protože měla poměrně specifické funkce ve městě. V této části města žily různé etnické skupiny a to v průběhu jeho dlouhé historie. V druhé polovině 19. století multietnicita Pery vytvářela její specifickou kulturní harmonii, která ovlivnila společenský život čtvrti. Mám v úmyslu testovat tuto hypotézu použitím konceptu kreativity Charles Landryho a zjistit v závěru práce, zda je možné definovat Peru jako kulturní čtvrt. Budu uplatňovat výše uvedené koncepty,zkoumat historii Pery jako pozoruhodný moderní typ utváření moderníčtvrti. Ukáži, že postupný růst množství a intenzity interakcí mezi Západem a osmanskou společností vytvořil kulturní infrastruktury, které na oplátku vytvořily kosmopolitní charakter Pery. Sociální a každodenní život se začal měnit s výskytem...
|
|
|
Jindřich Freiwald a česká meziválečná divadelní architektura
Jankulíková, Alžběta ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
(česky) Předmětem této práce jsou realizace a projekty českého architekta Jindřicha Freiwalda (1890-1945) na poli divadelní architektury a jejich zasazení do kontextu české meziválečné divadelní architektury. Úvod práce je věnován budově divadla jako specifické architektonické úloze a důležitým momentům jejího vývoje. Následující kapitola se zaměřuje na situaci české divadelní architektury v období mezi světovými válkami a stručně představuje jednotlivé realizace samostatných divadelních budov se zaměřením na jejich stavebníky, uspořádání divadelního prostoru a vnější podobu. Další část práce se věnuje osobě architekta Jindřich Freiwalda, jednotlivým okruhům jeho tvorby a působení v rámci firmy Freiwald a Böhm. Stěžejní část práce potom představuje realizované divadelní budovy, navržené Jindřichem Freiwaldem - Jiráskovo divadlo v Hronově, Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi, Městské divadlo v Kolíně, a dále projekt Jiříkova divadla v Poděbradech, vestavbu divadla Na kovárně v Poděbradech, projekt přestavby Dusíkova divadla v Čáslavi a projekt divadla v Čelákovicích. Zmíněny jsou také náčrtek divadla v Malých Svatoňovicích a Freiwaldova účast na dostavbě státního divadla v Teheránu. Klíčová slova: Jindřich Freiwald, Jaroslav Böhm, Hronov, Chrudim, Kolín, Poděbrady, Čáslav, Čelákovice, divadlo,...
|
|
|
Setkání dvou světů
Křížková, Karolína ; SOPROVÁ, Jana (vedoucí práce) ; CAPKO, Štefan (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení divadelní tvorby bratří Formanů a její přenesení zatypických divadelních prostor na oficiální kamenné scény. Na inscenacích La Belle et la Bête / Kráska a Zvíře, Dobře placená procházka, Čarokraj a Jeníček a Mařenka se dokládá funkčnost setkání těchto dvou světů.
|
|
|
Příprava rekonstrukce budovy Státní opery
Búrik, Jan ; SRSTKA, Jiří (vedoucí práce) ; PELOUCH, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce zachycuje proces dlouho plánované rekonstrukce jednoho z největších divadelních domů v České republice, budovy Státní opery a její provozní budovy, plánovanou na období let 2016 až 2018. Práce se zaměřuje na všechny fáze projektu – od přípravných prací až po předpoklad ukončení rekonstrukce a budoucí změny vně i uvnitř budovy. Práce také popisuje fungování uměleckého souboru Opery Národního divadla a Státní opery po dobu plánovaných stavebních prací a jeho dopad na fungování ostatních uměleckých souborů. Práce se věnuje i finančnímu dopadu stavební na běžný provoz divadla a přizpůsobení dramaturgických plánů Národní divadla.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pavlíček, Tomáš ; Bajger, Oldřich (oponent) ; Knesl, Jiří (vedoucí práce)
Slovinské národní divadlo v centru Lublaně jako součást rostlého městského bloku. Kompozice budov utváří nové městské prostory v pokračování urbanistické osy Josipa Plečnika. Základním principem bylo vyřešit otázky nástupu do objektu, vymezení a organizace prostoru ve vnitrobloku, vytvoření a kultivace nových i stávajících městských prostorů. Jednotícím prvkem celé kompozice je řešení fasády, které parafrázuje vysoký řád, typický pro okolní zástavbu a pro významné, nejen kulturní, stavby. V kontrastu s masivní a těžkou hmotou fasády stojí skleněná fasáda, která objem odlehčuje. Bílá barva fasády dodává na významnosti kompozice.
|
host ::
RSS.